Gymnázium Budějovická

Mexiko 2014

Naposledy upraveno , GyBu admin

Po půlroční přípravě celého výměnného pobytu a rodičů, kteří se zprvu báli pustit své potomky na tak dlouho, a do tak nebezpečně interpretované země světovými médii, se skupina 14 studentů nakonec sešla na letišti Václava Havla. A za doprovodu paní profesorky Konířové a pana profesora Kuby se vydala na dlouhou cestu přes polovinu zeměkoule přímo do hlavního města Mexika.

V letadle jsme strávili dlouhých 12 hodin, a to nepočítaje 5 hodin čekání na přestupu v Paříži. Když jsme doletěli do Mexika brzy ráno a s časovým posunem 7 hodin, není divu, že většina lidí po odvozu ke svým rodinám ještě zalehla do postelí. Byla zrovna sobota, tj. čas pro individuální programy s rodinami. Já jsem byl např. v zábavním parku Six Flags.

Každé ráno všedního dne jsme jeli s našimi Mexičany do školy, neboť mezitím co jsme poznávali hlavní město, oni se museli normálně učit. Proto jsme byli ve škole vždy dříve, než nám začínal program. Tento volný čas jsme trávili hrou voleyballu, fotbalu, nebo jsme spali. V pondělí nám začínal program v osm hodin uvítáním v tělocvičně a následnou prohlídkou školy. Po deváté jsme jeli autobusem na staré zříceniny z dob Aztéků. A kolem dvanácté jsme byli na krásné plavbě v barevných lodičkách po kanálech v místě zvaném Xochimilco. Okolo půl druhé jsme dorazili zase do školy, kde jsme jako každý den museli čekat, než našim Mexičanům skončí hodina.

V úterý jsme strávili náš program v muzeu indiánských kultur v centru města (Museo de Antropología). Muzeum bylo opravdu překrásné a rozsáhlé a viděli jsme dokonce i známý aztécký kruhový kalendář.

Středu jsme začali návštěvou velmi moderního muzea MUAC, které bylo určitě zajímavé, kdybychom ho nějakým způsobem hlouběji pochopili… Poté jsme se jeli podívat na univerzitní čtvrť UNAM. Vysokoškolští studenti zrovna prezentovali své umělecké výtvory, které vyráběli na téma svátku „Día de los muertos“ (Dušičky). Všechny výtvory byly moc pěkné a propracované, dokonce jsme i navázali individuální kontakt s tamními studenty a dozvěděli se od nich mnoho věcí.

Ve čtvrtek byly Dušičky, které v Mexiku probíhají podobně jako americký Halloween, jen jsou obohaceny o tradiční kostýmy a symboly. Tento magický den jsme zůstali ve škole, kde se konala přehlídka kostýmů, vyhlášení nejlepšího kostýmu, poté jsme měli možnost koupit si něco k jídlu od studentů, kteří si připravili stánky. Večer jsme pokračovali s tradiční večeří ve svých rodinách.

Páteční program byl velmi pesimistický, ale zato poučný. Měli jsme možnost navštívit Museo de la Tolerancia. V tomto muzeu byly vysvětleny největší holocausty světa, počínaje Hitlerem, konče Rwandou. Muzeum bylo velmi moderní a krásné, jen jsme nepochopili, proč se nachází právě v Mexiku. Po návštěvě muzea nás již čekal víkend, který každý strávil se svou rodinou. Např. moje rodina mě vzala do svého domu v Acapulcu, takže jsem měl výlet do hlavního města Mexika i s teplým pacifickým mořem a výletem na jachtu.

V pondělí jsme už byli všichni připraveni na další cestu, a to do městečka Cuernavaca. Zde jsme byli na prohlídce katedrály a jiných památek. Hlavní však bylo poznat vesnický život Mexika. Před odjezdem jsme navštívili velikou cukrárnu, kde jsme byli pozváni každý na jednu zmrzlinu, a poté jsme měli zaplacený oběd v krásné restauraci v centru městečka.

V úterý jsme projížděli Coyoacán (jedno z center města) v zaplaceném autobuse s průvodcem.

Na konec prohlídky nám zastavili u Muzea Frídy Kahlo, známé malířky, ve kterém jsme posléze měli prohlídku.

Ve středu jsme ale navštívili to opravdové historické centrum města, a to Zócalo. Prošli jsme hlavní ulice města, a prozkoumali i obchůdky, a poté jsme před sebou spatřili největší barokní katedrálu na světě (Catedral Metropolitana). Čím spíše než velikostí nás tato budova zaujala byl její náklon. Jak jistě víte, tak Mexiko City je postaveno na uměle vysušeném obrovském jezeře, to bohužel není nejlepší podklad, a tak většina starých staveb připomíná spíše věž v Pise. Po prohlídce katedrály jsme měli možnost, jít se podívat i do prezidentského paláce s nádhernou freskovou výzdobou.

Na poslední den jsme si nechali to nejlepší, pyramidy v Teotihuacánu. Museli jsme sice jet asi hodinu a půl za město, ale když jsme tam dojeli, bylo to k nezaplacení. První jsme šli na Pyramidu Měsíce, která byla trochu menší, než její kamarádka Pyramida Slunce, na kterou se nám podařilo také vylézt, což bylo poměrně štěstí, protože bývá uzavřená pro veřejnost. Výhled byl k nezaplacení a ten, kdo chtěl, mohl načerpat nepřeberné množství vesmírné energie.

Přišel pátek, ten den, který se snažili všichni vytěsnit z hlavy. Museli jsme odjet zpět do Prahy. S čím jsme však nepočítali, bylo to, že zůstaneme o jeden den navíc v Paříži. Nestihli jsme totiž přestoupit a uletělo nám letadlo, nakonec to ale bylo krásné završení našeho výletu…

Čtyři a půl měsíce jsme čekali a nakonec se i dočkali. O Velikonocích k nám přiletěli naši milovaní Mexičané. Nepobyli tu sice dlouho, asi jen 9 dnů, ale i za tak krátkou dobu jsme toho hodně stihli. Na program, který měli s naší školou dopoledne jsme bohužel nemohli s nimi, měli jsme běžnou výuku, ale v odpoledním volném čase jsme jim ukázali celou Prahu. Byli jsme například společně na lasergame v Holešovicích a ve Stromovce, poté někteří jeli do Plzně, někdo do Českého Krumlova, my jsme například jeli na chalupu do pravé české vesnice a myslím, že každá rodina udělala vše co bylo v jejích silách, aby svého hosta udělala šťastným. Loučení bylo velmi dlouhé, protože jsme věděli, že se možná vidíme naposled…

Fotogalerie
Otevřít fotogalerii
Autor
GyBu admin

materiál ředitelství školy