Gymnázium Budějovická

Švýcarsko 2017

Naposledy upraveno , Renata Trnková
Švýcarsko 2017 - cover
  • 1.den

V půl desáté večer se pomalu trousíme ke škole, procházíme „pasovou" kontrolou, pomalu zaujímáme svá místa ve dvou autobusech a vyrážíme směrem na Rozvadov.

Hlas průvodkyně nás nemilosrdně vyhání z vyhřátého autobusu už kolem sedmé hodiny ranní a my se pomalu vydáváme na procházku v Kostnici, městě, které je naší první zastávkou. Naše kroky směřují na břeh Bodamského jezera,

ale především k místu úzce spojenému s naší historií – památnému kameni, který připomíná upálení Mistra Jana Husa i Jeronýma Pražského. K této historii a oběma našim reformátorům se vracíme znovu v Domě Jana Husa,

v němž je v současné době umístěna výstava věnovaná osudu tohoto bojovníka za pravdu. Hnáni touhou po poznání a samozřejmě i představou slíbené sladké odměny pro vítěze, se dáváme do řešení zadaného kvízu velmi zodpovědně.

Historickou exkurzi v Kostnici střídá v odpoledních hodinách vycházka do přírody. Sbíháme k Schaffhausenským vodopádům a z přístupných plošin je fotíme ze všech možných stran a úhlů.

Bohužel na Curych, poslední návštěvu našeho dnešního programu, nám už nezbývá mnoho času. A tak rychle proběhneme kolem jezera a zamíříme do historického centra města. Tam krátce nahlédneme do trojlodní gotické baziliky Fraumünster , a kdo chce, může ještě ve volném čase přeběhnout k románské bazilice Grossmünster.

Ve večerních hodinách přijíždíme do městečka Jaun

ležícího na pomyslné hranici mezi německy a francouzsky mluvícími Švýcary a po trochu složitějších dohadech se rozmisťujeme do svých pokojů. A protože jsme si s sebou přivezli i tři šikovné české kuchaře, ještě dokonce i v tak pozdní večerní hodinu dostáváme dobrou večeři.

  • 2.den

Budík nás vytrhává z našeho sladkého spánku již v půl sedmé. Ani v autobuse se nemůžeme dospat, protože již po půl hodince zastavujeme u hradu Chillon,

který se stal inspirací pro verše mnoha básníků, především Georgese Gordona Byrona, který zachytil ve své romantické básní Chillonský vězeň osud jednoho místních vězňů.

Kolem poledne pořizujeme poslední fotografie a vyrážíme do města vědy – do Cernu.

Po prohlídce malé výstavy o mikrosvětě a krátké úvodní přednášce se rozdělujeme na dvě skupiny a my mladší přejíždíme do nedalekého centra ve Francii. Tady se podrobněji seznamujeme s principem velkého urychlovače LHC a jsou nám poodkryty pro většinu z nás neskutečně složité technické postupy fungování tohoto zařízení.

A protože nás to opravdu moc zajímalo, na další program už máme zase málo času.

V Ženevě zastavujeme na břehu jezera, uděláme pár fotografií, doplníme prázdné žaludky a náš autobus již za stmívání zastavuje alespoň na chvíli v Montreux, výstavním městě s francouzským espritem,

které je spojeno s jazzem i jmény slavných hudebníků. Tuto skutečnost připomíná socha Freddieho Mercuryho od české sochařky Ireny Sedlecké u Ženevského jezera,

jazzová kavárna i slavná píseň Smoke on the water od Deep Purple připomínající nešťastnou událost, kdy fanoušek Franka Zappy zapálil světlicí kasino a způsobil velký požár.

  • 3.den

Neděle 9 hodin ráno a my vyjíždíme směr Trümmelbachfãlle.

Naší první zastávkou je COOP, kde doplníme zásoby jídla a pokračujeme v cestě. Stačí pár minut a už jsme na místě. Někdo pěšky, někdo výtahem, ale nakonec všichni se ocitáme v nejvyšších „patrech" vodopádů, jejichž těžko zachytitelnou krásu se snažíme postihnout svými fotoaparáty.

Dole na nás pak čeká obchůdek s typickými švýcarskými suvenýry nabízející širokou škálu dárků pro naše nejbližší. A tak odcházíme obtěžkáni noži, magnetkami a pohlednicemi. Vláčkem a potom lanovkou vyjíždíme do průsmyku Kleine Scheidegg, odkud se vydáváme na pěší túru a i přes husté clony deště a mlhu se snažíme obdivovat krásu švýcarských hor.

Na zpáteční cestě osud rozdělí naši skupinku na dvě části. Osud? Spíš sucho a teplo restaurace, ve které někteří našli útočiště, a tak nestihli odjezd vláčku, do kterého se většina nás nepřevídaně nacpala a odfrčela napřed do Grindelwaldu, kde už na nás čekaly vyhřáté autobusy. Naštěstí to nebyl vláček poslední, takže za námi ostatní brzy dorazili. A ještě jsme stihli fotbálek!

  • 4.den

Kolem půl osmé nás probouzí zaklepání na dveře a hlas paní profesorky s otázkou, jestli už vstáváme. Nikomu se nechce z teplých peřin, ale přesto se brzy začínáme trousit na snídani. Autobus vyráží v půl deváté a o půl hodiny později vystupujeme v městečku Gruyères a vstupujeme do mlékárny , kde za pomoci kravičky Třešničky objevujeme tajemství výroby místního sýru gruyère. Z mlékárny nás „vypouštějí" přímo do místního obchůdku se sýry a my díky tomuto chytrému marketingovému tahu z něj odcházíme obtěžkáni taškami plnými sýrů. Úplně stejně končí naše návštěva v čokoládovně Cailler – po ochutnávce vynikajících bonbónů naše tašky překypují čokoládami mléčnými, hořkými, s oříšky, mandlemi ,karamelem – Švýcaři prostě čokoládu umí!

Dnešní výlet zakončujeme v univerzitním městě Fribourg (Freiburg).

Počasí nám zase moc nepřeje, tak stíháme alespoň katedrálu, na jejíž věž vylézáme a kocháme se výhledem na celé město.

  • 5.den

Poslední den pobytu. V chatě vládne zmatek, všichni si balí, připravují se na zpáteční cestu. Před odjezdem do Bernu stihneme ještě krátkou procházku k nedalekým vodopádům. Počasí je opět nevlídné, a tak se brzy vracíme k autobusu a odjíždíme.

V Bernu nás sice vítá sluníčko, ale moc dlouho mu to nevydrží. A tak po krátké prohlídce města se mnozí z nás utíkají před prudkým lijákem schovat do nejbližší restaurace, aby tam ochutnali švýcarskou specialitu - sýrové fondue.

Další naší zastávkou je nádherné a historické město Luzern, kde se konečně dočkáváme pěkného počasí. Vyskáčeme z autobusu a vyrážíme k proslulému mostu přes řeku Reuss.

Protože jsme Švýcarsko opustili velmi brzy večer, máme ještě čas se na chvilku zastavit ve městě Vaduz, hlavním městě Lichtenštejnska.

I přes tuto původně neplánovanou zajížďku však dorážíme ke škole k potěšení všech rodičů již ve čtyři hodiny ráno. Asi se jim hodně stýskalo, neboť si nás téměř všechny v tuto ranní hodinu vyzvedávají. Ti starší čekají na první metro a také dorážejí v pořádku domů. Ještě že nemusíme dnes do školy!

Zapsala 4.A a R. Trnková

Autor
Renata Trnková