Cestovali jsme vlakem do Brug, Melle, Bruselu a přitom se neformálně seznamovali nejen s belgickým systémem vzdělávání, docházelo přirozeně v rámci rozhovorů také ke srovnávání situace ve školství v zemích ostatních účastníků. Pro mě osobně bylo velmi zajímavé zjištění,  že v Belgii již ve středověku lidé žili velmi svobodně a to i v rámci církve. V porovnání se střední Evropou je tento přístup ke společnosti, školství markantní dodnes – ve Flandrech mají rádi své různorodé školy, rodiče je chválí. Učitelé mají svobodu v sestavení učebních plánů a nemají centrálně stanovené standardizované testování na konci sekundárního školství. Politici se v poslední době snaží toto „napravit“, a zkoušky zavést, to ale nejde dohromady se svobodně stanoveným kurikulem škol. Katolické školy, kterých je většina, při jednom takovém pokusu daly kauzu k soudu a ten následně vyhrály. Svobodné vzdělávání je totiž odedávna garantováno belgickou ústavou.

Velmi mě zaujala výuka robotiky ve střední škole v Melle, probíhá již 10 let a je vedena v duchu prakticky řešených projektů: Ať robot najde paletu s pivem a přiveze ji na místo určení. Belgie je totiž o pivu, svobodě, čokoládě a hlavně zase o pivu.

Nedílnou součástí programu byla návštěva kostela sv. Bovena v Gentu, ve kterém se nachází obdivovaný oltář Klanění beránkovi, z 15.století od  Jana van Eycka.

Bruggy se každému vryjí do srdce:

Jana Fojtíková, srpen 2023